Zásady kampaně
Čtyři zásady, na kterých je kampaň postavena:
Zásada č. 1: Veškerá dětská práce je nepřijatelná
Úmluva o právech dítěte (citovaná výše) společně s mnoha dalšími mezinárodními dohodami jednoznačně uznává právo dítěte na život a na ochranu před vykořisťováním. Podle některých směrů lze různé typy dětské práce rozdělit do kategorií sahajících od práce v dolech nebo v nebezpečných odvětvích po práci v domácnosti na plný úvazek. Podle Kampaně STOP dětské práci sice tyto rozdíly pomáhají poukazovat na ty nejhorší formy zneužívání dětí, avšak bývají často příliš úzce zaměřené a nabízejí jen částečné řešení problému.
Zásada č. 2: Dětská práce je popřením práva dítěte na vzdělání
Vymýcení dětské práce a poskytování řádného formálního vzdělání jsou neoddělitelně spjaty. Cílem musí být aktivně integrovat všechny děti, které nechodí do školy, do systému formálního vzdělávání, dále propagovat, aby se odstranily veškeré bariéry bránící přístupu do místních škol. Důležité je také zajistit finanční podporu a budovat infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby mohlo být poskytováno kvalitní vzdělání.
Zásada č. 3: Všechny vlády, mezinárodní organizace a statutární orgány společností jsou povinny zajistit, aby dětská práce nebyla tolerována
Všechny vlády v tzv. rozvinutých i rozvojových zemích jsou povinny zamezit tomu, aby v jejich zemi byla povolena nebo strpěna dětská práce. Dále musí zajistit, aby všechny státní orgány, společnosti, dodavatelé a obchodní partneři, s nimiž vlády spolupracují, jednaly plně v souladu s Úmluvou o právech dítěte a dalšími mezinárodními dohodami chránícími práva dětí.
Zásada č. 4: Je třeba dodržovat a prosazovat základní pracovní normy
Vymýcení dětské práce je úzce svázáno s podporou pracovních norem na pracovišti, včetně práva se odborově organizovat, práva na kolektivní vyjednávání, zákazu nucené práce, dětské práce a diskriminace. Dětská práce podkopává příležitost dospělých získat práci a být za ni přiměřeně ohodnocen. Zkušenosti dokazují, že výskyt dětské práce je vysoce nepravděpodobný v oblastech, kde existují svobodné odbory. Minimálně je třeba prosazovat normy Mezinárodní organizace práce týkající se nejnižšího věku pro vstup do zaměstnání (15) a nejnebezpečnějších forem dětské práce (Úmluva č.182).